Docent Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity Bohuslav Klíma provádí archeologický výzkum na znojemském Hradišti takřka tři desítky let, tedy polovinu svého života. Se svými studenty zde objevil nejen mnoho artefaktů z této doby, ale i důkazy o pěstování révy vinné na velkomoravském hradišti.
Můžete přiblížit tyto nálezy?
Stopy vinné révy jsme našli na několika místech tohoto rozsáhlého hradiště – jak v sídlištním prostředí uvnitř opevněného areálu, tak i v některých hrobech zkoumaného centrálního pohřebiště. Zrnéčka vinné révy jsme objevili poprvé asi před deseti roky při výzkumu centra opevněného hradu, kde jsme je zachytili mezi střepy a dalšími velkomoravskými artefakty na podlaze, v rohu jednoho z mírně zahloubených domů – polozemnice. Nacházela se poměrně hluboko, asi 70 centimetrů pod dnešním povrchem, takže se nedá předpokládat, že by se tak hluboko dostala nějakou jinou cestou. Z těchto důvodů jsme přesvědčeni, že tato zrnéčka – více jak 20 kusů – s největší pravděpodobností náleží velkomoravskému období. Dále jsme je také objevili při výzkumu centrálního pohřebiště v mužském hrobě, kde byla soustředěna na hromádce u nebožtíkova pravého kotníku. Dá se předpokládat, že onomu muži, který zemřel, dali jako milodar na cestu několik střapců vinné révy. Po objevu a jeho představení veřejnosti byl tento pohřbený muž označen novináři za nejstaršího moravského vinaře.
Objevili jste některé důkazy o pěstování vína v mladší době?
Postupem času dokladů přibývá. Jedním z takových zajímavých a zatím poměrně vzácných nálezů je zachovalý železný vinařský nůž, kterým se sečkovala vinná réva. Nůž ležel v kulturní vrstvě mezi velkomoravskými hroby. Mohl být jak velkomoravský, ale také trošku mladší, středověký. Právě ve středověku totiž v místech již nefunkčního starého velkomoravského pohřebiště vznikaly v západním předpolí Hradiště terasy, na kterých mohla být vysazována vinná réva. Velkomoravské stáří však nevylučujeme, protože podobné vinařské nože jsou známé i z několika dalších dobových lokalit (9.–poč. 10. stol.) na Moravě i Slovensku.
Našly se nějaké nádoby, které by mohly být užíványpro uchování vína?
Ano, nejsou to ale doklady zcela průkazné, protože nevíme, jakou tekutinu v těchto nádobách – keramických lahvích s baňatým tělem - mohli naši předkové uchovávat. Zda to byla prostá voda, medovina či víno. K rozluštění této malé záhady však mohou trošku pomoci nálezové okolnosti. Část jedné z takových pěkně zdobených lahví jsme totiž objevili v těsné blízkosti základů starobylého velkomoravského kostela (Kostel č. I.). Měla baňaté tělo a vyšší úzké hrdlo. Byla jednoznačně určena na tekutiny. Jelikož ležela v těsné blízkosti církevního objektu, mohli bychom předpokládat, že v ní bylo víno, které sloužilo kněžím k bohoslužebným účelům. Části podobných lahví jsme v prostoru celého Hradiště objevili ještě několik. Nejkrásnější a zcela kompletní keramická láhev však pochází z pohřebiště. Stála u nohou nebožtíka a rozhodně původně obsahovala nějaký nápoj. Bohužel nepoznáme jaký, ale vzhledem k ojedinělosti a poměrně malému výskytu tohoto druhu keramiky bychom mohli uvažovat o nějakém „vznešenějším“ nápoji, jako bylo právě víno.
Jaký nález z pohledu vinařství považujete na Hradišti za nejdůležitější?
Je jím zmíněný nález zrníček révy z velkomoravského domu, ale i hrob muže s hroznovými zrnky. Je více než jasné, a tyto nálezy prokazují, že Hradiště bylo velmi starobylým místem, kde se réva vinná pěstovala již v 9. století. Postupem času se vinařství dále rozšiřovalo. To nám na Hradišti dokládají pozdější nálezy z 12. a 13. století. Již tehdy se provádělo rigolování, jak je známe ze současnosti, když se vinohrad připravuje k výsadbě. V místech hospodářského dvora, jsme rozsáhlým výzkumem v r. 2001 doložili existenci vinohradu, který tu byl založen právě ve 13. století. Na prozkoumané ploše jsme proto vedle repliky velkomoravského domu vysadili maličkou vinici, která zde nahradila kopřivy, lebedu, nepořádek a dnes dotváří obraz postupně budovaného malého archeoskanzenu. Po několika staletích jsme tak obnovili starobylou tradici. „Kmotry“ této malé vinice se stali dva přední znojemští vinaři – Ing. Pavel Vajčner a Karel Blahušek, kterým je třeba vyjádřit poděkování za pomoc a podporu. Letos budeme mít panenskou úrodu veltlínu. Věříme, že se nám při pohárku lahodného moku vybaví i zdejší velkomoravská vinařská tradice, na kterou brzy naváže i produkce Velkomoravského bílého a Velkomoravského červeného vína ve Znovínu a.s.
Bylo víno v době Velké Moravy pouze nápojem kléru či těch nejbohatších, nebo i lidovým nápojem?
To se dostáváme do pozice úvah. Víno se rozhodně používalo k bohoslužebným úkonům a dá se předpokládat, že bylo rozhodně také nápojem vyšších společenských vrstev. Prostí lidé konzumovali vodu, někdy také medovinu, i když oba nápoje byly samozřejmě i na stolech vznešených žen a mužů.
Připravil: Jiří Eisenbruk