Názory na pití vína se změnily po zjištění začínajícího mladého vědce A. Selwyna St. Legera v roce 1979. Zatímco do té doby, až na výjimky, bylo považováno pití alkoholu za zdraví škodlivé, statistika St. Legera jednoznačně ukázala, že v zemích kolem Středozemního moře, kde se pije víno, je daleko nižší úmrtnost ze srdeční příčiny než v zemích, ve kterých se víno nepije, nebo se konzumuje tvrdý alkohol, případně pivo.
V Americe nastal šok, když profesor Renaud v televizi zdokumentoval, že příčinou téměř třikrát vyšší kardiovaskulární úmrtnosti v USA, než ve Francii je pití vína, které snižuje riziko koronární choroby, navzdory tomu, že Francouzi spotřebují téměř čtyřikrát více škodlivého másla, třikrát více tučného masa, mají nesmírně v oblibě nezdravé tučné sýry a paštiky a kouří daleko více než Američani. Tomu se potom začalo říkat „francouzský paradox“. Od té doby se začala vztahu mezi pitím vína a úmrtností, zvláště úmrtností z kardiovaskulárních příčin, věnovat značná pozornost. Zjistilo se, že nelze pochybovat o tom, že mírné pití vína, což znamená pro muže množství 40 ml denně, snižuje riziko srdečního infarktu o 40 až 50 %. Ženy mají, bohužel, daleko nižší schopnost odbourávat alkohol, protože mají podstatně nižší hladinu alkoholdehydrogenázy, enzymu, který je nejdůležitější při štěpení alkoholu v těle. Proto je Zajímavosti z archivu Znovínu Diabetici a pití vína Prof. Milan Šamánek, M.D., DSc., F.E.S.C. Doc. MUDr. Zuzana Urbanová 50 doporučené množství alkoholu pro ženy zhruba poloviční, než u mužů.
„Pití malého množství alkoholu nejen snižuje samotný výskyt cukrovky, ale má také příznivý efekt na vznik a vývoj aterosklerózy a snižuje významně výskyt srdečního infarktu u osob trpících cukrovkou.“
Nálezy, že alkohol je jednoznačně prospěšný v prevenci srdečního infarktu byly potvrzeny na celé řadě nejvýznamnějších světových pracovišť. Ukázalo se, že riziko vzniku srdečního infarktu klesá až téměř na polovinu. V současné době již nikdo o příznivém vlivu pití vína na riziko úmrtí ze srdeční příčiny nepochybuje. Dokonce se v Doporučení o prevenci srdečního infarktu oficiálně uvádí, že pití malého množství alkoholu je zdraví prospěšné, a že snižuje riziko vzniku srdečního infarktu. Prokázalo se, že pití alkoholu snižuje nejen výskyt srdečního infarktu, ale také celkovou úmrtnost, ve které tvoří kardiovaskulární úmrtnost něco víc než polovinu. Kdybychom zvolili dva jedince se stejným rizikem, z nichž jeden je abstinent a druhý pije mírné množství alkoholu, prokázali bychom, že abstinent žije přibližně o 4 roky kratší dobu než osoba mírně popíjející alkohol. V nedávné studii bylo prokázáno, že protektivně proti koronární chorobě působí nejen malé, ale i větší množství vypitého alkoholu. Je to způsobeno účinkem alkoholu na zvýšení příznivého HDL cholesterolu, které je tím větší, čím více alkoholu se konzumuje. Nadměrné pití má však velmi negativní jiné účinky a nemůžeme je doporučit. Kromě snížení výskytu srdečního infarktu se pití vína velmi příznivě projevuje také dvojnásobným snížením výskytu mozkové mrtvice. Co je nesmírně důležité je skutečnost, že příznivý účinek popíjení malého množství vína je největší při pravidelném pití 5 až 7 dní v týdnu. Jednorázové pití většího množství alkoholu nejen že nenahradí každodenní konzumaci menšího množství alkoholu, ale dokonce je z hlediska vzniku srdečního infarktu daleko nebezpečnější.
Již v 70. letech bylo prokázáno, že mezi vysoce rizikové faktory srdečního infarktu, i úmrtí z kardiovaskulárních příčin, patří jednoznačně cukrovka. Pro nebezpečí alkoholem způsobeného zvýšení hladiny cukru v plazmě se obecně u diabetiků doporučovalo nepít vůbec alkohol. V poslední době však bylo prokázáno, že mírná spotřeba alkoholu může snížit riziko vzniku a vývoje cukrovky. První studie o vztahu spotřeby alkoholu, srdečních onemocnění a celkové úmrtnosti u diabetiků byla uskutečněna v letech 1984 až 1996 u téměř 1 000 diabetiků. Osoby, které pily denně alkohol měly nejméně o polovinu nižší riziko úmrtí na srdeční infarkt než abstinenti. Následovaly další studie, které rovněž jednoznačně prokazují pokles rizika srdečního infarktu u diabetiků při pití malého množství alkoholu. Důležitá je studie, která sledovala pokles srdečního rizika u 369 862 mužů a žen s cukrovkou, nebo nedávný přehled 32 studií u diabetiků starších 19 let ukázal, že mírná spotřeba alkoholu snížila až o 56 % samotný výskyt diabetes mellitus a o 55 % výskyt srdečního infarktu. Snížené riziko vzniku cukrovky mělo ve srovnání s abstinenty také 21 000 mírně popíjejících lékařů sledovaných po dobu 12 let, stejně jako 8 663 mužů sledovaných 25 let.
V Harvard Study u 110 000 žen ve věku 25 – 42 let bylo prokázáno, že u mírných pijaček ve srovnání s abstinentkami kleslo riziko výskytu cukrovky o 60 %. Bylo to potvrzeno také u žen v holandské studii. V rozsáhlé skandinávské studii bylo prokázáno, že mírné pití alkoholu je spojeno s nižším rizikem vzniku cukrovky. Můžeme tedy konstatovat, že pití malého množství alkoholu nejen snižuje samotný výskyt cukrovky, ale má také příznivý efekt na vznik a vývoj aterosklerózy a snižuje významně výskyt srdečního infarktu u osob trpících cukrovkou.
Z těchto důvodů by měly preventivně pít malé množství vína nejen osoby se zvýšenou možností výskytu cukrovky, ale i pacienti, kteří již cukrovku mají. Rozhodně by to mělo být suché víno s nízkým obsahem zbytkového cukru. Otázka, které víno, jestli červené nebo bílé snižuje více riziko infarktu myokardu, zůstává již od roku 1991 otevřena. V roce 1991, kdy byla v mediích zahájena éra tzv. francouzského paradoxu, se začala dávat i u nás přednost červenému před bílým vínem. My jsme v naší vlastní studii čtyřtýdenního pití 350 ml bílého vína (Veltlínského zelenéhoze Znovínu, Šatov) zjistili, že i poměrně krátkodobé pravidelné denní pití vedlo k výraznému zvýšení hodnoty HDL cholesterolu a k snížení hladiny fibrinogénu. Přitom víme, že právě příznivý účinek na nižší výskyt jak infarktu, tak mozkové mrtvice má převážně zvýšená hladina HDL cholesterolu a snížená hladina fi brinogénu. Při srovnání s červeným Svatovavřineckým vínem opět ze Znovínu, provedeným o rok později stejným způsobem, se HDL cholesterol nezvýšil a fi brinogén nesnížil. Z toho vyplývá, že z domácích vín působí bílé víno na srdeční infarkt a mozkovou mrtvici lépe, než víno červené. V poslední době to potvrzuje celá řada zahraničních studií. Z uvedeného přehledu vyplývá, že každodenní pití malého množství suchého bílého vína se projevuje příznivě jak v prevenci výskytu cukrovky, tak ve snížení výskytu i úmrtí na srdeční infarkt, nebo mozkovou mrtvici u pacientů s cukrovkou.
Prof. MUDr. Milan Šamánek, M.D.
Doc. MUDr. Zuzana Urbanová, Dětské kardiocentrum, Fakultní nemocnice Motol, Praha