Od 16. století, kdy byl popsán poprvé vztah mezi pitím alkoholu a postižením jaterní funkce, straší lidstvo již celá staletí představa, že když budeme pít, skončíme jako alkoholici s jaterní cirhózou. V současné době už víme, že nejčastěji nepůsobí poruchu jaterní funkce pití alkoholu, ale nealkoholické příčiny, jako virové záněty (hepatitidy B a C), nadměrná tloušťka, dlouhodobé užívání některých léků, cukrovka, některé vrozené vady a srdeční městnání.
Alkohol, který je buněčný jed, odstraňují z těla játra. Když je ho nadměrné množství, může vyvolat ztučnění, zánět jater nebo až cirhózu. Jak velké dávky alkoholu jsou již játrům nebezpečné, se těžko odhaduje. Říká se, že u mužů by to mohlo být při pití vyšších než 60–80 g čistého alkoholu (přibližně 0,75 l vína), u žen 20–40 g čistého alkoholu denně. Přibližně v 90 % vzniká pouze ztučnění jater, u 10 % zánět. Obě tyto změny jsou schopny ustoupit bez následků. Cirhóza jater byla nalezena až při pití 130 g (skoro 2 lahve) denně, u mužů teprve po 10 až 20 letech. Ženy jsou na poškození jater citlivější a cirhóza se u nich může vyvinout již po 5 letech tohoto nezřízeného pití.
Alkoholického postižení jater se v žádném případě nemusí obávat ani dlouhodobí, každodenní pijáci malého a středního množství vína. Nejen, že nezpůsobí jaterní cirhózu, ale ukázalo se, že střídmé, každodenní pití může být pro játra dokonce příznivé. Vyplynulo to z velké studie, publikované v roce 2002, která zahrnovala 30 630 osob. Prokázala, že osoby, které pily nadměrné množství, víc než 5 alkoholických drinků denně, měly ve srovnání s abstinenty zvýšené riziko vývoje postižení jater. Když ale srovnali jednotlivé druhy alkoholu, zjistili, že postižení jater je výrazně nejmenší, když se pije víno a ne ostatní druhy alkoholu, včetně piva.
To vzbudilo patřičný zájem a další studie již byly zaměřeny přímo na účinek pití malého a středního množství vína na jaterní funkce. Zjistily, že hodnoty ALT, které ukazují, jak játra fungují a měly by být nízké, se po pití 2–4 dl vína statisticky významně zlepšovaly. Bylo to jak u osob se zvýšenou, tak u osob s normální výchozí hladinou ALT. Další výzkum objevil, že také posuzování jaterní funkce podle analýzy vzorků jaterní tkáně (jaterní biopsie) ukázalo, že dlouhodobé pití středního (okolo 4 dl vína), ale ne malého množství alkoholu, má ochranný účinek na závažnost již diagnostikovaného poškození jater. Také několik studií z Japonska ukázalo jednoznačně příznivé působení každodenního pití mírných nebo středně velkých dávek alkoholu na jaterní funkci i a na již existující jaterní onemocnění.
Dobře víme, že pití malých objemů alkoholu snižuje výskyt srdečního selhávání, infarktu myokardu i jeho opakování, je menší výskyt mozkové mrtvice a úmrtnosti při vysokém krevním tlaku, menší výskyt cukrovky a nižší riziko úmrtí na její cévní komplikace. Malé denní dávky alkoholu rovněž snižují celkovou úmrtnost a prodlužují lidský věk při zachování nejen lepší tělesné, ale také duševní funkce.
Teď byly tyto doklady o příznivém zdravotním účinku alkoholu rozšířeny o průkaz, že každodenní pití malého množství vína játrům neškodí, ale naopak jim prospívá.
Prof. MUDr. Milan Šamánek, M.D.
DSc., F.E.S.C. Doc. MUDr. Zuzana Urbanová, CSc.