Mnozí z nás mají v oblibě vína s přírodním cukrem. Mezi nejsvůdnější dezertní vína patří ledové víno. Je to dokonalá lahůdka. Proto se na trh dodává nejčastěji v lahvičkách o objemu zhruba 0,2 litru nebo případně 0,3 litru. Ledové víno má velkou výhodu. Dokonale zraje. Může vydržet v láhvi i několik desítek let. Pokud to ovšem vydržíte vy a uložené víno neochutnáte dříve.
„Cena ledového vína odpovídá náročnosti výroby a může dosáhnout do výše až několika stokorun.“
Výroba ledového vína je totiž nejen drahá, ale i riskantní. Pravé a nefalšovaní ledové víno potřebuje pořádnou zimu. Hrozny se musí nechat ve vinici zmrznout. Minimální „oficiální“ teplota, při které se mohou hrozny sklízet,je minus 6 stupňů Celsia. V ideálním případě by mělo být o několik stupňů chladněji, aby se docílila požadovaná koncentrace cukru. Existují ještě další přírodní rizika. Hrozny ponechané ve vinici na pozdní sběry ohrožují ptáci.Mohou také seschnout příliš, shnít nebo popadat na zem. Zmrzlé hrozny nemají logicky tak velkou výlisnost jako hrozny normální. Často se uvádí pouze kolem 20 procent. Obecně řečeno-nejlepší a nejbohatší sklizně zdravých hroznů bývají na závěr listopadu nebo až v prosinci.
Zvláště v posledních letech byla zima příznivě nakloněna výrobě ledových vín. Dokonce tak, že ledové víno z odrůdy Veltlínské zelené ročník 2001 vyrobené Znovínem Znojmo obdrželo v ostré konkurenci prestižního mezinárodního vinařského klání VINITALY 2002 bronzovou medaili. Konkurence byla velmi silná i hojná. Ledová vína se totiž vyrábí v několika dalších zemích. Největší kvality dosahují v sousedním Rakousku, Slovinsku a Německu. Říká se dokonce, že právě Německo je kolébkou „eiswein“ . První záznam o výrobě ledového vína se dochoval z roku 1794 v oblasti Franconia a k výrobě pravděpodobně přispěl nenadálý mráz. Ledové víno se v Německu zpravidla vyrábí z odrůdy Ryzlink rýnský.. Tato odrůda dává plná, chut´ově bohatá vína a tím, že hrozen dlouho zraje ve vinici, získává Ryzlink svou typickou pikantnost. Na Moravě se k jeho výrobě používá také například již výše zmíněné Veltlínské zelené.
Možná bude pro některé čtenáře novinkou, že komerční výrobu ledových vína začala také Kanada, a to již v roce 1983. Inspirace přišla právě z Evropy, a tak vinaři blízko Niagarských vodopádů využívají příhodných přírodních podmínek pro výrobu dnes již známého kanadského ledového vína.
Ledové víno se postupně prosazuje na všech trzích. Zajímavé je, že kromě Evropy i v jižních zemích Asie, kde teploty nikdy neklesají pod bodu mrazu. Že by to bylo tím, že i oni, podobně jako my, touží po „ledovém“ potěšení?
Vladimír Moškvan: Ledové potěšení