Pro pochopení možných dopadů poznatků o účincích látek obsažených ve víně jsou již k dispozici také některé nové zajímavé epidemiologické studie o sledování výskytu nádorů trávící tubice v populaci ve vztahu ke konzumaci vína. Barstad B a spol. (2005) v dánské studii analyzovali užívání vína ve vztahu k výskytu rakoviny žaludku u 15 236 mužů a 13 227 žen z let 1964–1992, čímž vlastně zhodnotili 389 051 „člověko-roků“.
„Kvalitní zdravá strava a mírné pití vína k sobě patří.“
V tomto obrovsém souboru sledovaném bezmála tři desetiletí se vyskytlo celkem 122 případů rakoviny žaludku. V podskupině, která udávala pití 1–6 sklenek vína týdně byl výskyt rakoviny žaludku redukován na 76 %, v podskupině udávající nad 13 sklenek vína týdně dokonce na 16 % oproti těm, kteří žádné víno nepili.
Žádná taková souvislost nebyla zjištěna u podskupin udávajících převážně pití piva nebo destilátů. Tato srovnávací analýza zohledňovala věk, pohlaví, hmotnost, vzdělání, kouření a fyzickou ativitu. Anderson a spol. (2005) v americké studii hodnotili pití různých typů alkoholických nápojů ve skupině 2 291 pacientů, jimž byl na základě screeningové kolonoskopie zjištěn nádor tlustého střeva či konečníku.
Pravděpodobnost vzniku kolorektálního nádoru byla o 153 % vyšší u konzumentů více než 8 dávek destilátů týdně a vyšší o 143 % u pijáků více než 8 lahví piva týdně, zatímco pití jedné až osmi dávek vína týdně byo spoljeno s pravděpodobností sníženou na 55 % oproti úplným abstinentům. Tato studie naznačuje, že pravidlné pití piva či destilátů může riziko vzniku nádorů tlustého střeva a konečníku zvýšit, zatímco umírněné pití vína může toto riziko ve srovnání s úplnými abstinenty dokonce výrazně snížit. Je však důležité si uvědomit, že příznivé vlivy popsané v epidemiologických studiích má nejen přímý účinek vína pomocí látek v něm obsažených, nýbrž také typ stravy a životní styl, který akceptují lidé pijící spíše víno než ti, kteří dávají přednost pivu a destilátům.
Tento předpoklad potvrzují následující dvě studie z USA a Francie
McCann a spol. (2003) sledovali stravovací návyky a další charakteristiky životního stylu ve vztahu k preferenci alkoholických nápojů u 1846 mužů a 1910 žen z New Yorku. Zjistili, že pravidelné pití vína se váže ke skupině s vyšším vzděláním a vyššími příjmy, nižšímu zastoupení kuřáků a zejména vyššímu podílu ovoce, zeleniny, obilovin, vlákniny, draslíku, vitaminu E a karotenoidů spolu s nižším zastoupením tuků ve stravě. Opačné charateristiky vykazovali konzumenti piva a destilátů. Ani u úplných abstinentů nebylo složení stravy tak příznivé jako u konzumentů vína.
Ruidavets JB a spol. (2004) analyzovali stravovací návyky ve skupině 1110 francouzských mužů vě věku 45–64 let, mezi nimiž bylo jen 12,8 % úplných abstinentů. Pití vína bylo v této studii spojeno s významně vyšší kvalitou stravy ve srovnání jak s abstinenty, tak i konzumenty jiných alkoholických nápojů. Uvedené studie ukazují, že také z medicínského hlediska je třeba vnímat souvislost vína a stravy. To je u nás zatím málo zdůrazňováno, i když to může přinést zdraví prospěšné synergické efekty. Prostě kvalitní zdravá strava a mírné pití vína k sobě patří. Středomořským populacím je to po staletí jasné, u nás se nahlížet na víno jako součást zdravé stravy zatím spíše učíme.
Prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc.,
Děkan LF MU Masarykův onkologický ústav v Brně