Vstup do Evropské unie přináší zákazníkovi větší možnosti výběru. Jak se ale orientovat při výběru vína v tak rozmanité nabídce? Naučme se číst údaje na etiketě.
Vstup do EU přináší některé změny. Nový „Zákon o vinohradnictví a vinařství“ přináší mnoho zásadních informací pro vinaře a pěstitele, ale je zajímavý také pro milovníky vín. Při výběru vína nám totiž často již etiketa a jméno výrobce neomylně napoví o jaké víno se jedná. Pokud si zapamatujete základní údaje například o vínech přívlastkových, zapůsobíte na okolí nejen jako znalci vín, ale především si budete umět sami vybrat kvalitní víno. A to je dovednost téměř k nezaplacení. V následujících řádcích naleznete vybrané informace z platného vinařského zákona.
„V České republice rozlišujeme dvě pěstitelské oblasti: vinařskou oblast Morava a vinařskou oblast Čechy.”
Pěstitelské oblasti
Nový zákon ustanovuje dvě pěstitelské oblasti : vinařskou oblast Morava a vinařskou oblast Čechy. Vinařská oblast se skládá z vinařských podoblastí. Vinařskou podoblast tvoří vinařské obce, na jejichž území jsou stanoveny viniční tratě. Vinařské podoblasti, vinařské obce a viniční tratě stanoví Ministerstvo zemědělství na základě geografické polohy, svažitosti, půdně klimatických vlastností a historických údajů, záznamů a poznatků. Na Moravě se nachází 4 následující podoblasti : Mikulovská, Znojemská, Velkopavlovická a Moravské Slovácko. V Čechách 2 podoblasti : Mělnická a Litoměřická.
Přátele dobrých vín budou jistě zajímat následující informace o kategorizaci vín
Stolní víno
Stolní víno je oblíbené v mnoha zemích jako běžný doplněk stolování. Je to víno cenově dostupné a nečiní si nárok na osobitost vyjádření. Je to víno, u kterého se nezdůrazňuje odrůda ani ročník. Zákon doslova říká : u stolního vína nesmí být na etiketě uváděn ročník ani odrůda.
Speciální kategorií stolního vína je „zemské víno“. Je podobně jako víno stolní vyrobeno z hroznů vhodných pro jakostní víno, podmínkou je, že nebyl překročen nejvyšší hektarový výnos a hrozny dosáhly cukernatosti alespoň 14 stupňů normalizovaného moštoměru. Etiketa zemského vína může obsahovat název odrůdy, jestliže bylo zemské víno vyrobeno alespoň z 85 % z vinných hroznů této odrůdy.
Jakostní víno
Pokud nebyl překročen nejvyšší hektarový výnos na vinici a hrozny dosáhly cukernatosti nejméně 15 stupňů je možné víno označit jako jakostní. Toto víno lze označit dovětkem „odrůdové“ nebo „známkové“. Etiketa jakostního vína obsahuje název vinařské oblasti a může dále obsahovat název odrůdy, název vinařské podoblasti, název vinařské obce a také název viniční tratě.
Jakostní víno s přívlastkem
Tato kategorie je pro znalce vín nejzajímavější. Vína mají osobitý charakter a nesmí být doslazovaná. Obsahují tedy pouze přírodní hroznový cukr, často ve velmi malém množství. Suché víno například obsahuje maximálně 4 gramy cukru na jeden litr.
Jakostní víno s přívlastkem se vyrábí v těchto druzích
Jakostní víno s přívlastkem kabinetní víno lze vyrábět pouze z hroznů o cukernatosti nejméně 19 stupňů, hrozny na pozdní sběr mají cukernatost nejméně 21 stupňů, výběr z hroznů je vyroben z hroznů, které mají cukernatost nejméně 24 stupňů, výběr z bobulí je dovoleno vyrábět pouze z vybraných bobulí, které dosáhly cukernatosti nejméně 27 stupňů, výběr z cibéb je dovoleno vyrábět pouze z vybraných bobulí napadených ušlechtilou plísní šedou nebo z přezrálých bobulí, které dosáhly cukernatosti nejméně 32 stupňů normalizovaného moštoměru. Jakostní víno s přívlastkem ledové víno je dovoleno vyrábět pouze z hroznů, které byly sklizeny při teplotách minus 7 °C a nižších a v průběhu sklizně a zpracování zůstaly zmrazeny a získaný mošt vykazoval cukernatost nejméně 27 stupňů normalizovaného moštoměru. Jakostní víno s přívlastkem slámové víno je dovoleno vyrábět pouze z hroznů, které byly před zpracováním skladovány na slámě či rákosu nebo byly zavěšeny ve větraném prostoru po dobu nejméně 3 měsíců, a získaný mošt vykazoval cukernatost nejméně 27 stupňů normalizovaného moštoměru.
Etiketa jakostního vína s přívlastkem obsahuje kromě údajů stanovených předpisy Evropských společenství dále tyto údaje: název vinařské oblasti a vinařské podoblasti, ve které byly sklizeny hrozny užité k výrobě vína. Etiketa jakostního vína s přívlastkem může dále obsahovat název odrůdy, název vinařské obce, jestliže produkty užité k výrobě vína pocházejí výlučně z této vinařské obce, název viniční tratě, jestliže produkty užité k výrobě vína pocházejí výlučně z této viniční tratě.
Je tedy možné shrnout, že přívlastková vína přináší nejvyšší kvalitu, a proto je doporučujeme vychutnat v okamžicích, kdy se můžeme na pití vína soustředit a vnímat jeho půvab. Pro běžné každodenní pití k jídlu jsou však vhodná i vína stolní nebo jakostní. Jako příklad nám může sloužit tradiční stolování ve Francii nebo v Itálii : běžný oběd doprovází běžná vína, večeři o několika chodech již obohatí různé druhy vín mnohem vyšší kvality, slavnostní tabuli dominují pečlivě vybrané lahůdky a vzácná vína.
Jak se tedy orientovat v široké nabídce vín? Ukazuje se, že nejspolehlivější je vždy naše vlastní zkušenost. Pokud věříme určitému spolehlivému výrobci nebo kvalitě z konkrétní podoblasti, máme usnadněnou orientaci i ve velmi široké nabídce vín.
Vladimír Moškvan: Nový vinařský zákon aneb co nám napoví etiketa