Zkratka: Sv
Synonyma: Saint Laurent, Sankt Laurent
Tradiční evropské oblasti: Rakousko, Německo
Keř: bujného růstu
Listy: střední, tří- až pětilaločné, středně hluboko vykrajované
Hrozny: střední, protáhle kónické, mírně křídlaté, husté až překypující
Bobule: černomodré, oválné, uvnitř hroznu méně vybarvené a s vysokým obsahem kyselin
Stáří a původ: stará odrůda, Francie
Genetické analýzy ukazují, že Svatovavřinecké je příbuzné s odrůdami burgundskými. Odrůda se nejvíce rozšířila se zavedením vysokého vedení révy vinné v Rakousku a u nás, protože byla pro tento způsob pěstování dobře přizpůsobena.
Období sklizně: od začátku října
V mládí plodí dobře, později je plodnost střídavá. Bobule se začínají vybarvovat ke svátku sv. Vavřince (10. srpna).
Víno
Vína odrůdy Svatovavřinecké mohou ve velmi dobrých ročnících oslnit svou plností a povidlovou vůní i chutí. Jsou vhodná také do směsí s Modrým Portugalem.
Barva: tmavě červená, granátová až fialová
Vůně: výrazně višňová, někdy až černorybízová
Chuť: drsnější, s ovocnými tóny, plná, výrazně odrůdový charakter, zajímavě strukturované třísloviny; někdy bývají mladá vína zatížena příliš vysokým obsahem kyselin.
Ve vůni a chuti můžeme hledat: višně, černý rybíz, u lahvově zralých dobrých ročníků povidla
Vhodnost ke skladování: dobrá
Stolování
Svatovavřinecké se podává k běžné konzumaci všedních jídel a k sýrům. Velmi dobře se hodí jako doprovod tmavého masa a sýrů s intenzivní chutí. Je dobrým doplňkem také ke kořeněnému vepřovému nebo ke zvěřině. Potěší rovněž v kombinaci s husou či kachnou.
Co říká encyklopedie?
Text viz.: Nová encyklopedie českého a moravského vína
Autoři: Zuzana Foffová, Vilém Kraus, Dáša Krausová a Bohumil Vurm
Svatovavřineckéodrůda moštová pro červená vína I B
Synonyma a cizí názvy: „Sväty Vavrinec“, „Pinot Saint-Laurent“, „Schwarzer“, „Blauer Saint Laurent“, „Lorenztraube“, „Szent Lörincz“ aj.
Původ a rozšíření: Není dosud objasněn. Název „Pinot Saint-Laurent“ je zřejmě chybný, neboť tato odrůda nepatří do skupiny „Pinot“. PULLIAT ji považoval za francouzskou odrůdu, kterou údajně Bronner z Wieslochu přenesl do Německa, kde se pak pěstovala jako stolní odrůda. Nejpravděpodobněji pochází z Médocu z obce Laurent anebo z oblasti Var z obce St. Laurent. OBERLIN označuje za její pravlast Alsasko, kde se pěstuje od nepaměti pod názvem „Schwarzer“. V polovině 19. století se rozšířila ve Francii, Rakousku a Německu. Na Moravu pronikla před 50 lety. V Čechách se pěstuje hlavně v okolí Mělníka. Na Slovensku se rozšířila v posledních 10–15 letech. V Listině povolených odrůd je zapsána od roku 1941. V po-slední době byly vybrány a v roce 1989 povoleny klony PO-7/5, KA-6/12, PO-10/7, KA-4/10 a KA-4/8.
Morfologický popis
Včelka: Je zelenobílá, silně ochlupená. Okraje jsou jemně načervenalé.
Vrchol leterostu: Je bělavě zelený, slabě ochlupený. Stonek je převážně tmavě fialový, jen částečně zelený.
List: Je středně velký, tmavě zelený, mělce až hluboce pětilaločný, někdy jen třílaločný. Je drsnější. Rub má jemně ochlupený. Řapíkový výkrojek je buď uzavřený s vejcovitým průsvitem, nebo otevřený, lyrovitý. Řapík je středně dlouhý, zelenofialový.
Květ: Je obojetný (oboupohlavní), samosprašný, pětičetný.
Hrozen: Je středně velký až velký, délky 120–150 mm (průměrná hmotnost 130 g), kuželovitý, většinou mírně křídlatý, s hustě nasazenými bobulemi. Stopka má normální stavbu.
Bobule: Je středně velká (průměrná hmotnost 1,3 g), kulatá až elipsoidní, černá, na povrchu ojíněná. Slupka i dužnina jsou středně pevné. Chuť má plnou.
Semeno: Je kulaté, středně velké. Zobáček je delší.
Jednoleté dřevo - réví: Je tmavě hnědé, v uzlech - kolénkách s mírným odstínem do fialova.
Zimní pupeny: Jsou velké, široké, tupé, typické jsou dvojité pupeny.
Biologické a hospodářské vlastnosti
Začátek rašení: Je středně raný, nastává ve 2. dekádě dubna.
Růst: Je středně silný. Má relativně kratší vegetační období než většina modrých odrůd.
Odolnost proti zimním a jarním mrazům: Je středně odolná proti zimním mrazům, a poněvadž raně raší, je citlivější na jarní mrazíky.
Odolnost proti chorobám: Je odolnější proti peronospoře, protože má hutné kožovité listy. Citlivější je na oidium. V deštivých letech v době dozrávání bobule v hustém hroznu praskají a šíří se infekce Botrytis cinerea. Častejší je odumírání třapiny. Trpí svinutkou a roncetem.
Odolnost proti škůdcům: Má běžnou odolnost bez větších výkyvů.
Kvetení a opýlení: Kvete uprostřed června. Květy opadávají středně.
Zrání: Začíná ve druhé polovině srpna, sklizeň probíhá středně pozdě, od konce září do konce 1.dekády října.
Výnos a kvalita hroznů: Výnosy jsou méně vyrovnané vlivem sprchnutí květů za nepříznivého počasí. Pohybují se od 9 do 12 t/ha. Obsah cukru dosahuje 17–19°NM, obsah kyselin v moštu je nad 10‰.
Vína: Mají výraznější kyseliny a třísloviny a intenzívní barvu. Stárnutím se jejich kvalita zvyšuje, jsou měkčí a zlepšuje se jejich harmoničnost.
Pěstitelské požadavky
Poloha a půda: Není náročná na polohu, protože poměrně brzy dozrává. Velmi dobré jsou půdy záhřevné, lehké, štěrkovité, popř. se zvýšeným obsahem vápníku. Nevyhovují půdy přehnojené dusíkem, kde opadávají květy.
Podnož: V dobrých hlubších půdách vyhovují Vitis berlandieri x Vitis riparia SO 4 a Teleki 5 C. Na písčitohlinitých půdách se osvědčila Vitis riparia x Vitis rupestris Schwarzmann, na chudších půdách Vitis berlandieri x Vitis riparia Craciunel 2, popřípadě Kober 5 BB a LE-K/1.
Řez a vedení: Nejlépe plodí na středním vedení. Vysoké vedení se uplatňuje buď jako vrcholový tvar se srdcovým řezem (tvarem), anebo jako kordony s řezem Sylvoz, přičemž je nutný širší spon. Zatížení keřů při dobré kvalitě selekčního materiálu má být 7–8 lček na 1 m2. Na středním vedení a hlavně při užším sponu bývají výnosy po 10. roku pěstování velmi kolísavé.
Celkové zhodnocení odrůdy a její využitelnost ve velkovýrobě a u drobných pěstitelů
Je to nenáročná odrůda, která nemá až na brzké rašení a kolísání sklizní pěstitelské nedostatky. Je vhodná do velkovýsadeb i pro drobné pěstitele, a to pro severnější vinařské rajóny. Vyrobená červená vína mají intenzívní barvu a vyšší obsah tříslovin. Dobře se uplatňují jako odrůdová i na scelování.
