Nejvíce zaujal na společenském setkání umělců, přátel dobrého vína, které v Praze na přelomu roku 2000–2001 uspořádal znojemský Znovín, slovenský básník, spisovatel a dramatik Ľubomír Feldek. Jeho legrácky a vtípky jako by neměly ani konce. „Jaký výraz pro kocovinu má slovenština?“ Nikdo to nevěděl, a tak si odpověděl sám: „Ve slovenštině takový výraz neexistuje. U nás mezi dvěma opitími je tak krátký čas, že se to ani nevyplatí pojmenovat.“
Nejvtipněji vysvětloval na jednom nedávném večírku v pražském Mánesu herec Miroslav Horníček, proč dává přednost červenému vínu. „Bílé vínko totiž pod silnými refl ektory rychle zteplá,“ prohlásil s potutelným úsměvem. Pamětníci mu hned připomněli, že před lety vysvětloval svou zálibu v červeném jinak. „Jó, myslíte, že když člověk čurá, aspoň pozná, že v něm něco z červeného vína zůstalo? Tak na tom taky něco je,“ poznamenal Miroslav Horníček.
Nejpočetnější pěvecký sbor spisovatelů se představil na večeru se Znovínem. Známé české, moravské a slovenské lidové písničky o víně tu společně zapěli dramatik Ľubomír Feldek, básník Jaroslav Holoubek, prozaik a knihkupec Vratislav Ebr, spisovatel a publicista Zdeněk Hrabica a humorista Jan Kux, který bývá označován za nástupce Zdeňka Galušky.
Jejich zpěv byl vzácně čistý.
Super, červen 2001, Zdeněk Jůzek a Jaroslav Tatek