Emanuel Ranný (1943) je malířem a grafikem od pánaboha. V přírodě mu učarovala rozmanitá krajina, nekonečné krajinné prostory, hlavně Dalmácie a Vysočiny, plné zídek, ohraničujících vinice, bezpočet mezí a strání, políček. Stejně jako jej okouzlilo do nich pronikající zářivé světlo. Umělec patří k velkým ctitelům znovínských vín a obohatil svými obrazy Galerii a Salon Znovínu v Louckém klášteře ve Znojmě.
V čem je podle vás symbióza krajiny a světla a symbióza perlení vína a v něm ukrytá neopakovatelná záře slunce?
Považuji se zcela za malíře a grafika – krajináře. Krajina je pro mne velkou samozřejmostí! Vždyť je to matka veškerého našeho bytí. Krajina je pro mne zdrojem inspirace, síly a naplnění. Tímtéž je pro mne vinice a její plody. Nemohu zapomenout na překrásnou vinici Dívčí vrch (nová vinice Znovínu – pozn. autora), úžasné. bojí, krajinu i víno chápu všemi smysly.
A jak se stalo, že jste přiřadil k tomuto vnímání i poezii?
Svou tvorbu jsem záhy spojil s poezií. Krajina a poezie se totiž navzájem prolínají. Je zajímavé, že jsem tak zcela a plně učinil s básníky a s jejich tvorbou, opěvující přírodu, ale často i víno. Tak vznikaly například moje grafické listy k jednotlivým básním Jana Skácela a Ludvíka Kundery, to byli velcí milovníci vína. Moc mne zaujali také světoví básnici – Lawrence Ferlinghetti, Robinson Jeffers a nejvíce Edgar Allan Poe. Nazírání světa očima básníků je pro mne velkou inspirací.
Vaše bibliofilie jsou opravdovými skvosty.
Bibliofilie mi pomáhají udržovat vysokou úroveň krásné knihy. Je to nádherná práce: od volby formátu, druhu papíru, přes výběr ručního písma, k rytí a tisku vlastních grafik až po konečnou kompletaci. Tato práce se hodně podobá vinařově práci. Od vysazení hlavy, práci na vinici až po sklizeň, po vyzrání vína, jeho degustaci až po to nejlepší, když moje žena řekne, že je uvařeno, abych k jídlu v našem sklípku vybral vhodné víno.
Jako milovník krásných znovínských vín přiznejte svou slabost k těm odrůdám, kterým dáváte přednost?
Začátkem devadesátých let po obrovské nabídce světových vín jsem zbloudil, ale po degustacích, které řídil přítel Pavel Vajčner jsem se vrátil ke znovínským vínům. A to natrvalo. Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský, Chardonnay, Sauvignon a také skvělé sekty, …. Tato znovínská vína většinou nakupuji v hotelu Opera v Jaroměřicích nad Rokytnou. Ve víně nalézám inspiraci i pro svou tvorbu a pro svůj pohled na svět.
Můžete mi opakovaně nacházející inspiraci ve víně pro vaši malířskou a grafickou tvorbu prozradit?
Snad až po letošní úrodě, vinaři i výtvarníci i básnici mají přece před sklizní svá tajemství.
Připravil: Zdeněk Hrabica
Emanuel Ranný: Jarní krajina,
akryl a olej na plátně, 115 × 135 cm