Šobes do UNESCA

Znovín Znojmo má v úmyslu přihlásit jedinečnou legendární historickou i romantickou vinici do UNESCA.

Vinice Šobes z letadla

Tato „ikona“ moravského vinařství si to jistě zaslouží. Tento záměr vzbudil velký zájem mezi novináři, ale i ve vedení města Znojma v čele se starostou Znojma Ing. Vlastimilem Gabrhelem. Ohlasy na tento záměr na sebe nenechaly dlouho čekat a Znovín Znojmo obdržel tento velmi zajímavý a pěkný dopis:

„Vážený pane řediteli, se zájmem jsem si v denním tisku přečetl zprvu o Vaší snaze zapsat vinici Šobes na listinu UNESCO. Uvádí se též, že na zámku Konopiště existuje obraz z roku 1820 s dodatkem, že se na vinici rodí nejlepší víno na Moravě. Nemusíme však chodit až daleko do Čech, protože stejně hodnotnou a ověřenou zprávu máme o Šobesu na Moravě již z roku 1821. Protože se zabývám jako historik a archivář hospodářskými dějinami, při zpracovávání statě o pěstování vína na Moravě v první polovině 19. století (B. Smutný: Snaha o zvelebení vinařství na jižní Moravě a podíl Pomologického a enologického spolku Hospodářské společnosti v Brně), pro sborník Jižní Morava 2014 (vydavatel Moravský zemský archiv v Brně), vyjde letošního roku, jsem nalezl zprávu z července 1821 ve spolkovém časopisu Hospodářské společnosti (Ackerbaugesellschaft), vycházejícím pod názvem Mitteilungen der k. k. MährischSchlesischen Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur und Landeskunde in Brünn, kde profesor Josef Alois Zeman (1780–1825), rodák z Lednice a první vyučující předmětu polní hospodářství na filozofickém učilišti v Brně, uvedl krátkou zprávu nazvanou Zařazení vína vyráběného v okolí Znojma, kde možno zjistit, jaké bylo toto víno podle kvality v pořadí. Podle úsudku jistého znalého, zkušeného a váženého hospodářského vrchního úředníka ve Znojemském kraji muselo být všechno víno produkované v okolí města Znojma klasifikováno podle jakosti v následujícím pořadí:

  1. Šobeské, nazývané nesporně králem veškeré na západě Moravy rostoucí vinné révy,
  2. Suchohrdelské,
  3. Havranické,
  4. Popické atd. V této informaci prof. Zemana nebylo specifikováno, o které odrůdy se jednalo, kvalita vína byla hodnocena podle tratí, na kterých byla vinná réva pěstována.

Pozoruhodná byla také poznámka, že nejlepší moravská vína pocházela z hraniční oblasti pěstování vinné révy, tedy myšleno na jejím severním okraji.

Doufám, že Vaše snaha bude úspěšná.

S přátelským pozdravem

Doc. PhDr. Bohumír Smutný, Dr.
Moravský zemský archiv v Brně“

Zpět na Z archivu Znovínu