Necelou minutu po průjezdu cílem nám poskytl vítěz 20. ročníku Vojtěch Toman, ještě zadýchaný, krátký rozhovor.
Co pro vás znamená vítězství?
Jsem rád, že jsem závod vyhrál, jsem tady doma. Kluci jeli super, v průběhu závodu se hodně taktizovalo, a hodně jsem se vezl. Čekal jsem, až se přiblíží cíl, a pak jsem chtěl vyrazit kupředu.
Chtěl jsem to zkusit, jelo se velice tvrdě. Bylo to velice těžké. Nevím, co bych k tomu více řekl. Jak se vám trať líbila. Jste vůbec stavu při závodě vnímat okolí?
Trať je rovinná, je skvělá. Akorát v Rakousku jsou tři hopy, snažil jsem se je přežít, dařilo se a jsem nadmíru spokojený. Jeden prudký sjezd je mezi Chvalovicemi a Novým Šaldorfem na vymleté polní cestě. I zde se jede naplno. Jel jsem na druhé pozici, sjezd jsem výrazně nevnímal, soustředil jsem se na prvního jezdce. Viděl jsem, že na cestě bylo vymleté koryto vodou.
Samozřejmě jsem do něj nechtěl vjet, protože by to bylo následně hodně špatné. Kdy jste vyrazil do cílového spurtu?
Soupeři nedaleko před cílem zkoušeli nastupovat, já jsem stále vyčkával. Říkal jsem si, že když do zatáčky vjedu v druhé pozici, mohl bych to zkusit. Jeden ze soupeřů dostal křeče a tak jsem byl na druhé pozici. Bylo to těžké. Důležitá byla správná pozice. Soupeř si najel doleva, věděl jsem, že chodník končí na pravé straně a tak jsem to vzal doprava, abych to měl kratší a do poslední chvíle jsem doufal, že to vyjde.
Závod je uváděn také jako Vinařská 50. Jaký je váš vztah k vínu?
Měl jsem domluveno, že v cíli na mě počká bratr s pivem nebo vínem, ale nevím, kde je. Ale už se na něj těším. Mám rád znovínská vína. Upřednostňuji odrůdu Pálava a také mně velice chutná Kerner. Hned si ho dám.
Příští rok pojedete závod zase?
Určitě. V roce 2017 jsem byl třetí, v roce 2018 jsem dosáhl na vítězství. Chtěl jsem ho vyhrát a tento sen se mně splnil.
Připravil Jiří Eisenbruk