Obecně lze říci, že spotřebitelé v České republice stále více rozumí vínu, ale přesto je etiketa ovliňuje. Zejména úspěšné jsou etikety, které navozují dojem, že víno je drahé.
Podle zkušeností výrobců mnoho lidí hodnotí víno podle etikety, a proto je naprosto nutné, aby jí výrobce věnoval velkou pozornost. Tak jako někteří hodnotí knihu podle obalu, lidi na ulici podle oblečení, tak podobně většina běžných zákazníků hodnotí víno podle vzhledu.
U běžných výrobků v supermarketu stačí, když lidé znají logo a okamžitě rozpoznají výrobek. U vína je situace složitější. Lidé si vyberou láhev, obrací ji, čtou etiketu, podívají se na zadní etiketu a přemýšlí o víně: Bude to dobré víno? Co když tuto láhev přinesu na party? Bude mě dostatečně reprezentovat? Podle průzkumů, které provádí supermarkety lze říci, že lidé si vybírají vína podle své „peněženky“, podle svého životního stylu, který si zvolí nebo na který mají.
„Obecně lze říci, že spotřebitele v České republice etiketa na lahvi vína ovlivňuje.“
Jaká je tedy nejlepší etiketa? Lze říci, že milovníci vín často hledají na etiketě nějakou spojitost, nějaký smysl a logiku, narážku na dlouhou historii podniku, souvislosti zeměpisné atd. Potom také spojují hodnotu vína s těmito symboly. Například jedno nejmenované vinařství má na etiketě židli. Zeptáte se, co má víno společné se židlí? Vysvětlení je takové: vinařství se jmenuje jako strom, ze kterého se vyráběl nábytek. A vyráběl se už od 18. století a vyráběl se ručně. Signál je tedy pro konzumenta jasný: tradice, domácí tradice, ruční výroba a péče o víno. Toto vinařství má historii, má tradici a kvalitu. Víno je kvalitní, mohu si je tedy koupit.
Nejlepší vína jsou spojena s terroir („terroir“ je spojení místních unikátních podmínek klimatických, půdy a činnosti člověka). Některé společnosti dokonce programově nabízí taková vína. Jako příklad poslouží TERROIR CLUB společnosti Znovín Znojmo a.s. se sídlem v Šatově.
Je vhodné ukázat milovníkům vína, že vyrábíte ve spojení s přírodou, že ji respektujete, že jste zakořeněni v lokálním terroir. Nejedná se o anonymní výrobu, ale o poctivou produkci v klasickém a moderně vybaveném sklepě. Můžeme jít ještě dál. Můžeme použít ruční papír na etiketu, abychom demonstrovali ruční výrobu vína. Můžeme použít raději ruční písmo než dokonalé fonty z PC.
Obdborníci tvrdí, že etiketa musí nést základní informace o víně a musí být přehledná. Některá vinařství sází na tradiční etikety, které už lidé znají. Pouze několik významných a slavných vinařství si může dovolit uvádět na trh své stále stejné etikety. Jiní dávají přednost velmi moderním kreacím. Je ovšem nesmyslné, aby přední etiketa byla tak velmi umělecká, aby zákazník musel číst zadní etiketu, aby se vůbec dozvěděl, o co se vlastně jedná. Jinými slovy : umění a informativní hodnota etikety musí být v rovnováze.
Písmo by mělo být na etiketě jednotné. Několik druhů písma na malé etiketě ve vás způsobí zmatek. Příliš dlouhá slouva, která si nemůžete zapamatovat (zejména v cizím jazyce) odradí téměř každého zákazníka. Prostě tomu nerozumí, a tak ho to nezajímá.
Odvážné etikety uvádí málo informací, například pouze obrázek a název usedlosti a ročník. Je zde cítít velké seběvědomí, a víra, že samotná značka je již tak dobře etablovaná, že není více třeba zákazníkovi říkat.
Obecně řečeno zákazník nevnímá pozitivně podbízivé fotografie na etiketě. Působí lacině a nedůvěryhodně. Rovněž negativně působí nevhodně zvolený symbol. Například symbol zvířete v oblasti, kam zeměpisně nepatří.
Samostanou kapitolou jsou potom etikety, které používají originální umělecká díla. Svědčí to o seběvědomí a o uměleckém potenciálu. Příkladem může být Mouton-Rothschild, který od roku 1945 představil dílka velikánů jako jsou Picasso, Miro, Dalí, Warhol, Chagal atd.