Naše vína po vstupu do EU

Co dnes považujeme za samozřejmost, nebylo ještě nedávno pro milovníky vín tak běžné. Máme na mysli široké spektrum vín z domácí i zahraniční produkce. Velké obchodní řetězce i útulné vinotéky se předhání v lákavých nabídkách a pro zákazníka se tak dobré víno stává dostupnější. Změnilo se něco po vstupu naší země do EU? Jak obstála naše vína v konkurenčním boji s víny doslova z celého světa? Je ještě brzy na podrobné analýzy, ale některé údaje již leccos napovídají.

„Ve srovnání s EU se můžeme pochlubit jedním zvláštním fenoménem - popíjení burčáku.“

První tři měsíce vybízejí ke krátkému hodnocení pozice českých vín na našem trhu. Na úvod předkládáme čtenáři několik údajů. Statistiky uvádí, že se u nás z tuzemských surovin vyrobí asi 500.000 hektolitrů vína. Ročně vypijeme asi 1.600.000. Zhruba 1.000.000 litrů se tedy dováží. Největší zájem o český trh mají obchodníci ze Španělska, Itálie a sousedního Rakouska. Tyto tři země se podílely za první tři měsíce třemi čtvrtinami objemu importovaného vína. Sudového vína bylo nejvíce dopraveno z Rakouska, Itálie a ze Španělska. Z dovezeného počtu 115.000 lahví byla polovina ze Španělska. Přestože se po vstupu do EU očekával zájem zákazníka o zahraniční produkci, tuzemská vína obstála. Podle odborníků se stále vyplatí koupě tuzemských vín pro jejich kvalitu.

První mladá vína se na trhu objeví již v listopadu. Objektivně však ročník 2004 budeme moci zhodnotit, až mladá vína v sudech a tancích prožijí prvních pár měsíců. Všichni se však shodují, že dnes dříve než kdykoliv jindy je velmi důležité surovinu zpracovat šetrným způsobem. A naši vinaři to umí. V oblasti technologie se mohou směle srovnat s evropskými kolegy. Šetrné lisování a řízení kvašení patří ke standardu kvalitních výrobců. Další výhodou našich vinařských regionů je tradičně dobrá kvalita hroznů. Často výrazně lepší ve srovnání s některými jižními oblastmi Evropy. A ze zdravých hroznů vyrobíte dobré víno. Rovněž poměr kyseliny a cukru je v dobrých ročnících v našich klimatických podmínkách ideální. A poslední ročníky si udržují opravdu vysoký standard. Proto také znalci doporučují pít vína tuzemská.

Novým prvkem u tuzemských vín bude označení jedné skupiny vín, která by měla oslovit širokou vinařskou veřejnost. První toto označení začne s největší pravděpodobností používat Znojemská vinařská oblast. Pro zákazníka to bude znamenat, že si koupí za příznivou cenu certifikované víno vždy dobré kvality.

Setkání vinařských odborníků v Louckém klášteře ve Znojmě, kde se nachází vynikající vinotéka a turisté mohou nastoupit na „turistický vinařský vláček“ , hodnotilo také vinařský turismus. Vinařskému turismu, který je oblíben i ve vinařských zemích EU, se začíná postupně dařit i v našich regionech. Výjezdy do vinic a ochutnávky vín přímo ve sklepích lákají tuzemské i zahraniční turisty.

Velké množství naučných stezek je na Znojemsku. Ohromný podíl na popularizaci vinařského turismu má v této oblasti společnost ZNOVÍN ZNOJMO a.s. se sídlem v Šatově. Zdejší atraktivní vinice v romanticky zvlněné krajině obdivuje stále větší množství návštěvníků.

Ve srovnání s EU se můžeme pochlubit ještě jedním zvláštním fenoménem. Popíjení burčáku tradičně patří k podzimním radostem většiny milovníků vína. Letos jeho kvalitu ovlivnil i nový vinařský zákon, kde jsou stanovena pravidla pro jeho prodej i obsah alkoholu. Podle údajů vinařské inspekce se zvedla kvalita nabízeného burčáku ve srovnání s dřívějším obdobím a lze očekávat, že i v budoucnu bude burčák kvalitní, takže z kontrol i z konkurenčního boje bude těžit zákazník. Odborníci ví, že burčák z některých aromatických odrůd je zvláště atraktivní. Odrůdy Sauvignon nebo Tramín nádherně voní. Bohužel vinaři speciálně tyto odrůdy jako burčák nabízí jen výjimečně, protože je pro ně výhodnější z nich vyrobit kvalitní víno.

Věřme, že slovo kvalita se již stalo synonymem pro mnohá česká i moravská vína a přejme si, aby vinařský chytrý marketing vydobyl pro naše vína pevné místo v Evropě. Naši vinaři si to jistě zaslouží.

Vladimír Moškvan: Naše vína po vstupu do EU

Zpět na Od našeho externího dopisovatele