Kraví hora představuje zalesněný hřeben spojující Konice se Znojmem. Západní část přechází do údolí Dyje a do Národního parku Podyjí. Východní část je osázena vinnou révou.
Pěstují se zde odrůdy Ryzlink rýnský, Rulandské bílé, Müller Thurgau, Veltlínské zelené, Sauvignon aj. Tato historická poloha na posledních výběžcích Českého masivu patří k nejkvalitnějším v České republice. Usazeniny písku s křemennými valouny pocházejí z dob, kdy Dyje v těchto místech před zhruba 18 milióny let ústila do miocenního moře. Najdeme zde teplomilnou květenu i vřesoviště. Ze severní strany se otvírá úchvatný pohled na Znojmo, údolí Dyje, a historické památky Znojma zejména na znojemskou rotundu, znojemský hrad, kostel sv. Mikuláše, radniční věž, Hradiště s křížovnickým kostelem sv. Hippolyta a na znojemskou přehradu. Tento pohled zaujal i rytce Václava Hollara, jehož pohled na Znojmo z roku 1636 je ve sbírkách Národní galerie v Praze. Psal o něm i Alois Mrštík. V roce 1636 zde tábořilo vojsko Albrechta z Valdštejna.
Nyní několik exaktnějších údajů: Celková plocha viniční trati: 67 ha, osázeno 41 ha; průměrná roční teplota: 9,1° C; průměrné roční srážky: 520 mm; převažující expozice: jih a jihovýchod; nadmořská výška: 260 – 338 m nad mořem; druh půdy: písčitá, struktura půdy středně štěrkovitá, 30% skeletu; geologický původ: příbřežní štěrkopískové mořské usazeniny na žulách dyjského masivu pH: 7,0; převažující větry: severozápadní; četnost mrazíků: díky ochraně zalesněných výběžků českého masívu tato poloha jako jedna z mála v ČR nezmrzá.
Vinařská oblast Morava, vinařská podoblast znojemská, vinařská obec Znojmo-Konice, viniční trať Kraví hora
Kategorie viničních tratí: I – tedy nejkvalitnější