Milovníci francouzských vín dobře ví, že vinaři například ze slavné oblasti Bordeaux vínascelují a vytváří kupáž neboli cuvée (kyve). Scelování znamená mísení několika odrůd dohromady. Ve výše zmíněné oblasti, která se mimochodem dělí na mnoho slavných mini- celků (chateau), to nejčastěji asi bude kupáž odrůd Cabernet Sauvignon, Merlot a Cabernet Franc.
„Cuvée vzniká scelováním (mísením) několika odrůd vín dohromady.“
Proč vinaři vlastně vína scelují? Jedním z praktických důvodů může být využití specifických vlastností každé odrůdy. V případě kupáže z vín z odrůd Cabernet Sauvignon a Merlot můžeme použít následující přirovnání : Cabernet Sauvignon je kostrou vína, Merlot tvoří tkáně. Cabernet Sauvignon vyniká pevností, výraznou typickou chutí připomínající například černý rybíz, papriku nebo kopřivy. Cabernet velmi dobře zraje v láhvi. Merlot bývá sametovější, měkčí, ohebnější. Chutná po červeném ovoci. Někdy může připomínat chuť kvalitního čaje. Obyčejně nepotřebuje dlouhou dobu nazrávání. Výsledné víno tzv. cuvée potom těží z chut´ových vlastností obou výše uvedených odrůd.
Naši vinaři scelují vína z podobných důvodů. Je to praktické a přináší to dobré výsledky. Většinou malí vinaři, kteří mají několik odrůd ve své malé vinici, mísí svá vína tak, aby dosáhli univerzálního a dobře pitelného vína. Lze ovšem říci, že u nás přetrvává jistá nedůvěra ke scelovaným vínům, snad i proto, že v minulosti vinaři nabízeli tzv. laciné směsky a zakrývali tak nepříliš dobrou kvalitu vína. Tyto doby ovšem dávno minuly a dnes objevíte v našich obchodech vynikající vína odrůdová i zmíněná cuvée. A některá cuvée patří k oblíbeným. Jako například kupáž Sankt Clemens nebo cuvée Mont Pré ze Znovínu Znojmo se sídlem v Šatově. První kupáž je vytvořena z odrůd Chardonnay a Pinot Blanc, druhá potom z odrůd Ryzlink rýnský a Sauvignon Blanc. Zajímavé je, že výše zmíněné kupáže obsahují světoznámé odrůdy, které samy o sobě dokáží extrémně vyniknout.
Někteří milovníci vín vyznávají čistá odrůdová vína. Dobře znají typickou máslovou chut´ vyzrálého Chardonnay, kopřivové nebo broskvové tóny Sauvignonu, pikantní mandlovou chuť Veltlínského zeleného. Možná vás překvapí informace, že před rokem 1990 se odrůdy řadily do přesně stanovených kategorií „1.a, 1.b, 1.c“ atd a podle nich také do cenové tabulky. Proto drobní vinaři při prodeji hroznů velkým výrobcům dostali podstatně více peněz za například Sauvignon než za Portugal modrý. Neexistuje tabulka lepších a horších odrůd, i když vinaři dobře ví, že každá odrůda má své výhody i nevýhody, své dobré i stinné vlastnosti. Některá zraje ve vinici dříve než ostatní (například Muller-Thurgau), jiná vyzrává později (například Ryzlink rýnský). Některé odrůdy tvoří společně dobré a chutné partnerství. Příkladem může být Sauvignon Blanc, který těží z dobrého kamarádství s Veltlínským zeleným.
Z každé odrůdy lze vyrobit dobré víno. Podstatné je, aby zdravé hrozny na vinici dobře vyzrály a vinice nebyla přetížena zbytečně velkými výnosy. A dobrý vinař znalý šetrného zacházení s mladým vínem vyrobí z vyzrálých hroznů zcela jistě skvělý mok. Příroda vinařům v posledních letech opravdu vydatně nahrává, a proto se i v našich podmínkách můžeme těšit na vína skutečně světové kvality.
Vladimír Moškvan: Kupáž je cuvée