Poslední pohár znovínského vína ak. mal. „Jeňýka“ Jana A. Pacáka (1941–2007) Byl skvělým malířem, grafikem, keramikem, sochařem, ilustrátorem, pedagogem, muzikantem, nadšeným degustátorem znovínského vína, milovníkem žab a žabáků. Patřil k velkým sympatizantům a účastníkům každoročních setkání s vinaři Znovínu. Jeho kresba (v pravo) s Bohem vína Bakchusem zdobí vstup do Galerie Znovín v Louckém klášteře. Poslední můj rozhovor pro naše milovníky vína se uskutečnil krátce před jeho odchodem do malířského nebe…
Je o Vás všeobecně známo, že víno z mnoha ohledů považujete za božský nápoj, svědčí o tom i Vaše tvorba; víno Vás nejednou inspirovalo v umělecké tvorbě, je tomu tak?
Ano, víno, ženy, zpěv … to je známá věc. Už v útlém mládí jsem okusil, bylo mi špatně, ale od té doby už jenom dobře. Vínko dobré inspiruje, ale pozor! Špatně se při konzumaci pracuje. Tudíž si víno nechávám jako cílovou prémii…
Považujete se za znalce nebo spotřebitele vína? Přesto mi povězte, co na krásném vínu oceňujete především?
Netroufal bych si tvrdit slova o znalectví, je to někdy až zavádějící, tak radši víno očmuchám, prohlídnu, zavlním, lehónce po patře poválím, pomalu polknu a pak už… Na krásném víně oceňuji hlavně právě to krásno.
Kterým odrůdám dáváte přednost? Patří k nim i některé z vinic Znojemské vinařské podoblasti nebo přímo ze sklepů Znovínu?
Modrý Portugal, Svatovavřinecké, Zweigeltrebe. Ano, ano, proto nám Pánbůh dal Znovín…
Jak na Vás Mistře víno působí? Povznáší nebo
spíše skličuje „Jeňýka“ A. Pacáka?
Jeňýka víno určitě povznáší, jest on ještě veselejší než obvykle, někdy také k zastřelení, říká jeho žena Jana…
„Rád bych Vám připil především na Vaše zdraví.“
Které komponenty z vína, vinohradnictví, vinic, sklepů, vinařů Vás ve Vaší rozsáhlé výtvarné tvorbě ovlivnily?
Moje rodinná větev moravská sahá od Hané po jižní Moravu. Tudíž od mikulovských míváme dobré červené, také cosi páleného vždy po ruce. Znám velmi dobře celou tu námahu na vinici až po sklep a výsledný produkt. Kdysi jsem hodně kreslil ve vinohradu, ve sklípku, lisy a bečky. Vůbec ty nástroje jsou malebné. Ale při požáru pražského malostranského ateliéru vzaly kresby za své. Tehdá nebyly xeroxy a všechno fotit bylo nad mé síly, páč, když se dám do kreslení, nevím, kdy přestat. Snad se zase k takové práci dostanu. Ale známe to, čas šíleně letí. Sám jsem dobrým příkladem. Skočila náhle na mě choroba leukémie a celý rok je v prachu. Bude to sice lepší, ale moc si s určitostí nedávám daleké cíle…
Znám Vás jako velkého milovníka těch u nás nádherných malých tvorečků, jakými jsou žáby, patří k přírodě jako konečně i vinná réva. Mají něco společného?
Na vinici samé moc žáby a mloci nejsou, ale já starý milovník oněch tvorů dělal jsem cyklus „ze života žab“ tj., dostali lidské charaktery, hrají jazz, pijou vínko, kouří doutníky, fajfky, chovají se nemravně, prostě ač zvíře, chovají se jako lidi…
Rád bych Vám připil především na Vaše zdraví. S jakým znovínským vínem mám pozvednout plný pohár?
Pěkně děkuju za přání. Pozvedněte prosím Denis
d’Or, radši vícekrát…
Naposledy hovořil: Zdeněk Hrabica