Šobes

Vína z této vinice jsou jedinečná, nenapodobitelná. To jsme tušili, když jsme od Obecního úřadu Podmolí v roce 1995 kupovali asi 6,5 ha vinic (celkem má vinice Šobes téměř 12 ha). Později jsme několik dalších hektarů dokoupili od fyzických osob, zbytek pronajali a doufali jsme, že vložené investice se nám vrátí mimo jiné i ve Vinařském turistickém programu, s nímž jsme v roce 1997 začínali.

Rulandské šedé 1993 ze Šobesu se podávalo při oficiální návštěvě britské královny Alžběty II. v České republice. Právě díky svým unikátním vlastnostem, které Šobes propůjčuje vínu, zde první révu vysázeli již staří Římané. Ve středověku se vinice těšila věhlasné pověsti. Zdejší vína se tak objevovala na honosných tabulích moravských knížat a českých králů. I vy se můžete cítit královsky. Stačí ochutnat.

Mimořádnou kvalitu vín jsme předpokládali již z výjimečné polohy, ale zejména z historie, neboť Šobes byl odedávna opěvován a víno po léta dodáváno na vídeňský císařský dvůr. Tím, že byla do roku 1989 vinice nepřístupná, neboť je situována blízko česko-rakouských hranic, bylo povědomí o kvalitě vinice velmi malé. Převzetím Šobesu v roce 1995 jsme započali obnovovat zašlou slávu této vinice. Šobes se nám odvděčil fantastickými víny – Ryzlink rýnský, ročník 1997 – pozdní sběr, Ryzlink rýnský, ročník 2000 – bobulový výběr, vynikajícími Rulandskými šedými, aukčními Sauvignony a dalšími víny. Vinice se začala plnit turisty, každý by chtěl vidět vinici Šobes.

Při návštěvě Podyjí vnímáme intenzivně krásy přírody, starobylé architektury a vinohradů. Tento ojedinělý zážitek bezpochyby umocní návštěva Šobesu. Ne všichni si však uvědomí, na jak významném a starobylém místě se právě nacházejí. Nejstarší zjištěné osídlení náleží do průběhu mladší doby kamenné (4900–4800 př. n. l.). Poněkud intenzivnější přítomnost člověka na sklonku 5. tisíciletí př. n. l. (přelom mladší a pozdní doby kamenné) dokládá několik desítek zlomků keramiky a řada kamenných nástrojů, které náleží závěrečným fázím kultury s moravskou malovanou keramikou (4200–4000 př. n. l.). První rozkvět osídlení na Šobesu nastává nedlouho poté, v období staršího eneolitu (pozdní doby kamenné). Lid kultury s nálevkovitými poháry (4000–3600 př. n. l.) zde zakládá výšinné, snad opevněné sídliště. Po určité časové prodlevě se s následným osídlením setkáváme až ve starší době bronzové, konkrétně kultuře únětické (1900–1800 př. n. l.). V průběhu mladší a pozdní doby bronzové byla celá třinácti hektarová plocha osídlena kulturami velatickou a podolskou. Právě tito osadníci zde na přístupové šíji od Podmolí budují silné opevnění, které můžeme i dnes v terénu dobře sledovat. Tvořil jej mohutný val a minimálně jeden příkop vytesaný do skály. Zbylé okraje ostrohu byly pravděpodobně opevněny dřevěnou palisádou. Z archeologického průzkumu vyplývá, že v určitém momentu bylo hradisko zničeno velkým požárem. Tato událost byla příčinou postupného snižování intenzity osídlení hradiska. Doposud získané nálezy dokládají výjimečnost a důležitost této lokality v průběhu celého pravěku až do novověku, což nepochybně zvýrazňuje její současnou výjimečnost jako vinohradnické polohy.